Na veletrhu Svět knihy, který skončil o víkendu, se představila celá řada autorů, jejichž knihy dosud čekají na svůj překlad do češtiny. Jedním nich, potenciálním objevem veletrhu, je Attila Bartis. Jeho román Klid zaznamenal velký ohlas například v Německu. Rozhovor s Attilou Bartisem pořídil Pavel Sladký.
Jedním z nejvýznamnějších hostů letošního veletrhu Svět knihy byl rumunský prozaik Petru Cimpoeşu. Jeho kniha Simion Výtažník byla nedávno oceněna Magnesií Literou za překlad i jako Kniha roku. Román zachycuje velmi ironickým a vtipným způsobem proces poskomunistické transformace na příkladu dění v jednom rumunsko-moldavském domě. Petru Cimpoeşu z knihy na veletrhu četl ukázku. Rozhovor s ním pořídil Pavel Sladký.
Na veletrhu Svět knihy se udělovaly také četné ceny. Některá
nakladatelství udělovala své výroční ceny, v soutěži Zlatá stuha byly oceněny
nejlepší knihy pro děti, zvolen byl také Slovník roku 2007, předávaly se ceny
žánru scifi, fantasy a hororu a to jistě není všechno... Nás zajímala cena pro
tento ročník veletrhu zvlášť významná vzhledem k ústřednímu tématu německy psané
literatury. Cena Premia Bohemica je každoročně udílena zahraničním bohemistům za
mimořádný přínos české literatuře. Protože oceněný německý bohemista Eckhard
Thiele se pro cenu nemohl dostavit, Ivana Myšková oslovila předsedkyni Rady Obce
spisovatelů Evu Kantůrkovou.
Oceněný autor Eckhard Thiele ve svém
písemném poděkování připomněl slova Karla Čapka: Nezradit svou duchovní
disciplínu, za žádných okolností pod žádným nátlakem nezapřít v sobě ducha
neomezeného a vidomého. V tom, a v tom jediném je zvláštní svoboda a urozenost
ducha. Nenechme si ji vzít. Neboť stojí za největší oběti.
Večer (3.5.) v divadle Komedie nazvaný Dialog tří generací a pořádaný Pražským literárním domem autorů německého jazyka měl být svátkem pro české germanisty. V rámci programu knižního veletrhu Svět knihy na jevišti se měla uskutečnit beseda se třemi českými autory píšícími německy - s poslední pražskou německou spisovatelkou Lenkou Reinerovou, s experimentátorem Janem Faktorem od roku 1978 žijícím v Berlíně s Michaelem Stavaričem žijícím ve Vídni. Lenka Reinerová ale bohužel onemocněla, a tak ji zastoupil germanista její generace František Černý. Přinášíme tedy rozhovory pouze s Janem Faktorem a Michaelem Stavaričem. Michael Stavarič emigroval z Brna do Rakouska s rodiči už ve svých osmi letech, jeho vztah k Čechám zůstal ale pevný. Vystudoval bohemistiku, překládá české autory, např. Patrika Ouředníka a Petru Hůlovou a působí jako zmocněnec pro kulturu na českém velvyslanectví v Rakousku. Proto také první otázka Ivany Myškové směřovala k tomu, kým se cítí Michael Stavarič být.
Dneškem začíná už třináctý ročník Mezinárodního knižního veletrhu
Svět knihy. V prostorách Průmyslového paláce pražského Výstaviště budou
nakladatelé své knihy vystavovat, autoři z nich budou číst, proběhne množství
autogramiád, přednášek, seminářů, dílen a besed s velkým počtem českých a
zahraničních hostů. Hlavním tématem se pro letošek stala Literatura a multimédia
a místo čestného hosta zaujali autoři z Německa, Rakouska a Švýcarska. A právě o
programu Das Buch - Kniha, jehož mottem je: Čtením objevovat budoucnost", si
Ivana Myšková povídala s Evou Vondalovou z pražského Goethe Institutu, který
spolu s Rakouským kulturním fórem a Švýcarským velvyslanectvím spolu s Pro
Helvetia program organizuje.
Podrobné informace naleznete na
www.svetknihy.cz a www.dasbuch.cz V programu veletrhu nebude chybět ani
prezentace Českého rozhlasu 3 - Vltava, například v sobotu od 16ti hodin můžete
navštívit program věnovaný Shakespearovým sonetům za účasti překladatele Martina
Hilského.
Zítra 3.5. propukne už 13. mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. I letos si budete moci vybírat z pestré nabídky 231 nakladatelských stánků a množství literárních programů a doprovodných akcí. Čestným hostem jsou tentokrát spisovatelé a nakladatelé z Německa, Švýcarska a Rakouska, kteří si za své motto zvolili: čtením objevovat budoucnost. Hlavním tématem veletrhu, který bude opět probíhat v rozlehlých halách pražského Výstaviště, je Literatura a multimédia. Novinkou budou také dílny tvůrčího psaní. Na obou programových blocích se velmi aktivně podílí Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého). Co všechno pro návštěvníky připravila, to už byla první otázka Ivany Myškové iniciátorovi pořadů Literární akademie a zároveň pedagogovi na této škole Danielu Soukupovi.
Knihu roku 2006 a nejlepší knihy, respektive texty jednotlivých literárních druhů už známe. Které knihy jsou však ty nejkrásnější? České knihy z hlediska úrovně knižního designu každoročně posuzuje odborná porota, která předevčírem vyhlásila výsledky: Titul Nejkrásnější kniha roku 2006 získalo celkem 18 publikací v šesti hlavních kategoriích. V kategorii Vědecká a odborná literatura zvítězila publikace Mileny Slavické shrnující historii a činnost výtvarné skupiny UB 12. V kategorii krásná literatura první místo získala kniha Míroslava Masáka Tak nějak to bylo, v kategorii Literatura pro děti a mládež kniha bosensko-hercegovských legend, pohádek a humorek Ateš Periša - Ohnivý muž s ilustracemi Jána Petroviče. Vítězství v kategorii Učebnice patří dvěma Učebním textům Univerzity Karlovy - knize Zdeňka Vašíčka - Archeologie, historie, minulost a knize Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové - Sociální aspekty dyslexie. Za nejkrásnější Knihu o výtvarném umění porota zvolila výpravnou monografii české dekadence V barvách chorobných trojice autorů Otto M. Urbana, Luboše Merhauta a Daniela Vojtěcha, nominovanou také na Magnesii Literu za naučnou literaturu. Nejkrásnějším Katalogem se stal česko - anglický katalog ze stejnojmenné výstavy Družstevní práce: Sutnar - Sudek. Ivana Myšková navštívila tajemníka soutěže Zdeňka Freislebena z Památníku národního písemnictví, aby zjistila, které další kategorie kromě šesti hlavních, porota oceňuje. Dodejme, že kolekci oceněných knih si můžete ve strahovském Památníku národního písemnictví prohlédnout až do 27. května. Navštívíte-li výstavu v nejbližších dnech, je pro vás zdarma připraven katalog z limitované série.
Žánr dětského hororu není ještě na českém knižním trhu obvyklý. Nakladatelství Albatros po úspěchu Požíračky mrtvol - sbírky autentických hororových historek, které si vyprávějí děti ve Švédsku, vydává knihu devatenácti hororových povídek, které v rámci hodin tvůrčího psaní vytvořilo devět studentů Literární akademie. Se spisovatelkou Ivou Březinovou, která studenty vedla a vyzkoušela si tak poprvé roli editorky se nad knihou Zuby nehty sešla Ivana Myšková. A nejprve ji zajímalo, odkud nápad knihu sestavit vlastně vzešel.
Nakladatelství Paseka vydalo antologii prozaických prací s názvem Vypravěči amerického jihu. Kniha, kterou uspořádal Marcel Arbeit formou medailonků o autorech a ukázek povídek i vyšších prozaických celků představuje u nás zatím málo známé americké spisovatele druhé poloviny 20. stol. Více už recenzní rozhovor Ivany Myškové s amerikanistkou Hanou Ulmanovou.
Poznat z dnešního pohledu leckdy bizarní metody léčby bezmála šest set let staré můžeme při četbě kritického vydání středověkých lékařských rukopisů. K vydání je připravila Alena M. Černá a realizace se zhostilo nakladatelství Host. Glosu Staročeských knih lékařských čte náš brněnský spolupracovník Tomáš Sedláček.
Dnešek je svátkem knih a jejich autorů. Na datum 23. dubna připadá Mezinárodní den knihy a autorských práv jako hold dvěma velikánům světové literatury Williamu Shakespearovi a Miguelu de Cervantesovi, kteří v tento den roku 1616 zemřeli. Ve Španělsku má Den knihy hlubokou tradici. V Katalánsku například ke každé zakoupené knize darují růži. Návrh na ustanovení tohoto dne Dnem knihy vzešel také ze Španělska. A právě Cervantesovi a jeho nejslavnějšímu románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je částečně zasvěceno dnešní dvanáctihodinové čtení v pražské Městské knihovně, které také zahájí Týden španělské kultury. Více už v rozhovoru s Ivanou Myškovou Ramón Machón ze Španělského velvyslanectví.
Do vyhlášení deseti kategorií cen Magnesia Litera zbývají dva dny. Dnes vám v Mozaice nabízíme montáž z posledního autorského čtení, které tuto středu proběhlo v Domě knihy Kanzelsberger v režii Pavla Mandyse. Podrobnosti zaznamenala Ivana Myšková.
Opět po roce můžete návštěvu neobvyklého pražského místa spojit s literaturou. 19. dubna od 18 do 23 hodin pořádají Česká centra ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví Noc literatury. Hostem moderátora Pavla Ryjáčka byla Jolana Součková z Českých center.
Poslední, v pořadí čtvrté autorské čtení literátů nominovaných na ceny Magnesia Litera proběhne právě dnes 18.4. v kavárně pražského Domu knihy Kanzelsberger od 18 hodin. Tentokrát výtvarnice Renáta Fučíková představí svou knihu pro děti a mládež o životě Tomáše Garriqua Masaryka, básnířka Alena Nádvorníková sbírku Sopky a tratě, Jaroslav Rudiš přečte ukázku z románu Grandhotel a od debutanta Davida Zábranského si můžete vyslechnout úryvek z románu Slabost pro každou jinou pláž, za který je nominován na Literu pro objev roku. V příspěvku Ivany Myškové se nyní vrátíme ke koláži z autorského čtení Stanislava Dvorského, Pavla Brycze, Radovana Charváta, Martina Spurného a Jiřího Našince.
Vyhlášení prestižních literárních cen Magnesia Litera je téměř na dosah. My se vám v tomto posledním týdnu pokusíme zprostředkovat všechny nominované autory, jejichž hlasy zatím v dosavadních odvysílaných rozhovorech nezazněly. Dnes si poslechněme, z jakých pohnutek vznikly knihy Zamrzlá evoluce - nominace na Literu za naučnou literaturu vědce Jaroslava Flégra a Vládneme, nerušit nominace na Literu za publicistiku novináře Erika Taberyho.
Ve věku 84 let zemřel ve středu v New Yorku spisovatel Kurt Vonnegut. I u nás patřil k nejoblíbenějším americkým autorům ještě před listopadem 1989. Jeho 19 románů, vzpomínková pásma, soubory povídek i divadelní hry zobrazily odlidštění moderní západní společnosti a výraznými absurdními a groteskními postupy ovlivnily řadu tvůrců po celém světě. Ve studiu byl ráno kritik a editor anglofonní literatury Petr Matoušek který nám Kurta Vonneguta přiblížil.
Dnes od 18 hodin v kavárně pražského Domu knihy Kanzelsberger
můžete již potřetí vyslechnout úryvky z knih nominovaných na ceny Magnesia
Litera v podání jejich autorů. Tentokrát uslyšíte Pavla Brycze nominovaného v
kategorii Litera za knihu pro děti a mládež, básníka Stanislava Dvorského,
publicistu Matěje Spurného a překladatele Jiřího Našince. Koho Pavel Mandys
uvedl na předchozím, druhém autorském čtení, které proběhlo na stejném místě
před týdnem, prozradí příspěvek Ivany Myškové.
11.4. čte:
Pavel
Brycz: Kouzelný svět Gabriely (Litera za knihu pro děti a mládež)
Stanislav
Dvorský: Oblast ticha (Litera za poezii)
Matěj Spurný: Proměny sudetské
krajiny (Litera za publicistiku)
Jiří Našinec: kniha Petra Cimpoesce Simion
Výtažník (Litera za překladovou knihu)
Výtvarná díla Daniela Pešty, žijícího střídavě v Praze a ve Frankfurtu nad Mohanem iluzi o tom, že žijeme v pozemském ráji rozhodně neutváří. Naopak, diváka citelně znejistí, zaskočí, někdy i popudí, znechutí i poděsí. Zvláště Peštovy zjizvené antropomorfní bytosti jakoby nahrubo sešité z kůže a vosku. Nad autorovou tvorbou posledních patnácti let se nyní díky nakladatelství Argo, můžeme zamýšlet při listování unikátně zpracované výpravné monografie s názvem Sweet home. Zajímavostí je, že kniha inspirovala odpovědnou redaktorku Evu Slámovou a Američana Roryho O´Connora k napsání divadelní hry Sladký domov, kterou coby pomyslný křest knihy uvedla Dočasná šejkspírovská společnost při Jedličkově ústavu na prknech Divadla Akropolis. Ivana Myšková se tedy výtvarníka Daniela Pešty nejprve zeptala, nakolik představení Sladký domov s monografií Sweet home vlastně souvisí.
Autorem objemné knihy Františkánské spiknutí je americký spisovatel John Sack, který původně působil jako válečný reportér v Koreji, Vietnamu, Perském zálivu a Bosně. Svým čtenářům je znám jako autor kontroverzní knihy Oko za oko, která poprvé vyšla v roce 1993. Ve svém posledním románu se John Sack odvrátil od přítomnosti a zaměřil se na příběh z dávné historie středověku. Knihu Františkánské spiknutí vydalo nakladatelství Argo v překladu Davida Petrů. Recenzi připravil Jan Bednář.
Vyhlášení literárních cen Magnesia Litera 2007 se kvapem blíží a my se vás v tomto mezidobí pokusíme blíže seznámit se všemi nominovanými autory. Dneškem tedy otvíráme seriál koláží a rozhovorů spojený se soutěžemi o knižní ceny. Začínáme rozhovorem se spisovatelkou Ivou Procházkovou, která je nominována v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež se svou knihou Myši patří do nebe. Ivana Myšková spisovatelku zastihla v parku v blízkosti budovy České televize obklíčenou televizním štábem. Jako jediná z autorů se totiž rozhodla nevstoupit do prostor České televize, aby tam natočila spot vysílaný v průběhu slavnostního večera 22. dubna v Městské knihovně. Ivanu Myškovou samozřejmě nejprve zajímalo, co ji k tomuto rozhodnutí vedlo.
